close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Velikonoce se blíží....

31. března 2007 v 20:51 |  Velikonoce
Už určitě cestou domů nebo kamkoliw potkáwáte we wýlohách welikonoční wýzdobu.Čokoládowé zajíce, kuřátka,obarwená wajíčka atd. atd. atd.
Co wíme o welikonocích??????
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.
Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.

Sazometná středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.

  • Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme. Jaroslav Seifert
  • Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
  • Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
  • Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
  • Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Zvyky:
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

Velký pátek

  • V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
  • Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
  • Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
  • Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
  • Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.
Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Bílá sobota

  • Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
  • Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
  • Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
  • Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.
Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.
Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

Boží Hod Velikonoční

  • provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
  • Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
  • Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
  • Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
  • Pečou se velikonoční beránci

Velikonoční pondělí

  • toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
  • O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.
Nějaké básničky:

Malý koledníček

Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?
od paní Jitky, Šumperk

Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže
kdo jí odtud pomůže?
od paní Jitky, Šumperk

Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
od paní Jitky, Šumperk

Hody, hody

Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
šak vám za to slepička
snese zase jiný,
v komoře v koutku,
na zeleném proutku.
z Hradecka

Dynovačka se čepejří,
ať mi má Andula nevěří,
poženeme se do dveří,
a ze dveří do kuchyně,
a z kuchyně šup do síně:
budeme se šlehat upřímně.
z Chodska

Dávaj vajec kázal kadlec,
kázal kadlec i kadlička,
abys dala dvě vajíčka,
jedno bílý, dvě červený,
šak slépka snese jiný,
vajíčko se kotoulí,
slepička se popelí,
u pastýřů v koutu,
na prašivým proutku.
Prašivý se zlámal,
zlatý se ukázal.
z Třebíčska

Hody, hody

Hody, hody doprovody,
dejte vejce červený!
Nedáte-li červený,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám nanese jiný
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku.
Proutek vohnoutek,
sedí na něm zlatej kohoutek.
Proutek se ohýbá,
kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku,
koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu,
on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce,
ona dá za ni na věnce.
Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko
z Rakovnicka

Hody, hody

Hody Hody doprovody dejte vejce,
kýbl vody na tebe a na mámu
vylejem to v tu ránu.
zasláno e-mailem

Vstávej ráno Mariáno,
dávej vajec každé ráno,
jestli nedáš kupu vajec,
vyženu tě zpátky na pec,
a z pece do komínka,
budeš černá jak ta sviňka
od Boba, jižní Morava

Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,
a já řekl ne, ne, ne.
Tam za vodou za lesíčkem, mám já strýčka králíčka, tomu nosím
každým rokem malovaná vajíčka.
od paní Martiny

Ben , ben, ben
blechy ven
a vajíčka do košíčka sem.
od paní Jitky, Šumperk

Hody, hody doprovody já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody, nesu pytel vajíček.

Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já řekl : né, né, né.

Tam na břehu za potokem,
tam mám strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem malovaná vajíčka.
od paní Marie

Malý koledníček

Já jsem malej koledníček,
já k Vám jdu,
dáte-li mě pár vajíček,
rád vezmu.
Nemáte-li červený, dejte bílý,
však Vám za ně slepička snese jiný.
Na peci v koutku,
na zeleným proutku,
než se proutek otočí,
ať se korbel natočí.
Pijte páni, pijte, jen se neopijte,
a nám taky připijte,
až já budu mládencem,
připiju Vám i s věncem.
z Čech

Pani kmotra, slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku,
opentlené žilky máme,
kdo nám nedá uhlídáme!
Pani kmotra,nemeškejte
barevná vajíčka dejte.
z Moravy

O srdce jediný,
propuk se čas,
dejte mi vajíčko,
sic přijdu zas,
červený nebo bílý.
z Hradecka

Slepička běhá po dvoře,
vajíčko se kotálí v komoře,
slepička kdák! Vajíčko křáp!
Máte mi ho panímámo dát
z Berounska

Jak se slawí Velikonoce Angláni????

Velikonoce jako velikonoce. Ale ty v Anglii jsou přece jenom trochu jiné, než ty české. Přípravy a zvyky záleží na rodinách, ve věřících rodinách se drží půst a nechybí návštěva kostela, to hlavně ve velikonoční neděli, na velikonoční pondělí se tady toho moc neděje.
Především tu ale neznají naše české tradice. Malování vajíček se ještě sem tam najde, ale není nijak rozšířené, ale splétání žil, vázání stuh a chození po domácnostech "na šlahačku" je angličanům zcela cizí. Hlavně ta "šlahačka" je pro ně naprosto nepochopitelná a hodně lidí si myslí, že by si ženy a dívky neměli bití vrbovým proutkem vůbec nechat. Dokonce ani velikonočního beránka nemají, je zde zastoupen velikonočním zajíčkem. Ten přichází nadělovat dětem ve velikonoční neděli čokoládová vajíčka, hračky a různé dobroty. Velikonoční zajíček (pro starší děti samozřejmě v zastoupení rodičů) schová vajíčka buď venku nebo v domě a děti je pomocí nápověd a hádanek hledají.
Čokoládová vejce jsou kapitolou sama o sobě. Objevují se v obchodech už v lednu a dají se koupit baleny jako oblíbené televizní či pohádkové postavičky či dokonce v balení s obrázkem populárních zpěváků a fotbalových klubů!
Angličané mají ale ještě jednu velikonoční specialitu, a to jsou tzv. Velikonoční kloboučky (Easter Bonnets). Děti je vyrábějí ve školách či školkách - to za pomoci nás, rodičů, a potom se pořádají soutěže o nejlepší klobouček. Vyrábějí se nejčastěji z papíru, ale i z látky a zdobí se prostě velikonočně, co koho napadne.
Tak to bylo i ve školce naší Aničky, při večerní besídce, kde jsme si mohli prohlédnout práce svých dětí a zúčastnit se tomboly a podobných soutěží. Nastal okamžik kdy si ratolesti nasadili na hlavy své výtvory, sesedli se dohromady a porota měla těžký úkol. Nakonec vybrali dva zajímavé modely, ale všichni byli stejně nejlepší a odměněni sladkou dobrotou. Děti maji dva týdny prázdnin, takže my se s holkama chystáme malovat vajíčka, ať si trochu přiblížíme i české tradice.
Veselé Velikonoce
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama